Top 10 tipů pro jízdu na cestovním enduru: ovládněte terén

Všichni víme, jaká je zábava vyrazit do terénu na cestovním enduru, jako je KTM 1290 Super Adventure nebo R 1250 GS – bylo by zvláštní, kdybyste to při čtení těchto řádků neviděli stejně.

Ale jako u všeho, co v životě stojí za to: pokud vás baví jezdit na cestovním enduru, věříme, že stojí za to dělat to pořádně.

Při jízdě v terénu musíte myslet na spoustu věcí, zvlášť na velkém cestovním enduru nebo dual-sport motorce, jako je GS. Když se ale naučíte základy, připravíte si půdu pro celou svou další kariéru v terénu, ať jezdíte na čemkoli.

Níže jsme sestavili 10 tipů pro jízdu, díky kterým se budete na motorkách, jako je GS, cítit v terénu jistěji.

1.Výbava pro adventure jízdu

Správná výbava je tak samozřejmá, že na ni často zapomínáme. Jak se ale říká, k úspěchu je potřeba se správně obléct. Víme, jak důležitá je kvalitní výbava pro adventure jízdu, ale stejně důležité je, aby vám dobře padla.

Například helma, která správně nesedí, vás bude tlačit, a to vede ke ztrátě soustředění. A jak víme, stačí se jednou nesoustředit a motorka leží na zemi.

U adventure výbavy si ověřte, že je pohodlná vestoje i vsedě. Někdy vycpávka nebo chránič v jedné poloze nevadí, ale v druhé začne dřít nebo obtěžovat.

Všichni víme, jak důležitá je helma, ale v terénu jsou téměř stejně zásadní adventure boty s dobrou přilnavostí. V terénu hodně spoléháme na nohy (o tom za chvíli), proto investujte do kvalitních bot, které udrží nohy na stupačkách.

2. Nejezděte sami

Tohle není tip na zlepšení techniky jízdy, ale obecně je to rozhodně dobrá rada pro adventure ježdění.

Pokud je to možné, nejezděte sami. To poslední, co chcete, je, aby se vám nebo vaší motorce něco stalo uprostřed ničeho a nikdo nebyl poblíž, aby pomohl.

Pamatujte: stroj jako R 1250 GS je těžká motorka. Když spadnete a hlava válce nebo výfuk vám nějak přimáčkne nohu, hádejte co? Máte problém. Vezměte s sebou kamaráda.

3. Postavte se

Dokud se nenaučíte jezdit vestoje, v terénu nikdy nebudete opravdu dobří. Má to několik výhod.

Zaprvé se tím vaše váha přenese do nohou, kterými pak můžete řídit své cestovní enduro nebo zvládat různý terén. To vsedě nejde.

Dále vám jízda vestoje dává mnohem lepší výhled na to, co je před vámi. Čím dál dopředu vidíte, tím víc máte času plánovat, připravit se a reagovat.

Vestoje mějte nohy lehce pokrčené, aby dokázaly pohltit nárazy, které projdou přes odpružení.

Na stupačky stavte bříška chodidel – tam je vaše rovnováha – a zůstaňte uvolnění, aby vaše ruce a nohy fungovaly jako druhé odpružení.

Že to neděláte správně, poznáte, když začnete řídítka křečovitě svírat. Nebo ještě hůř, když vám začnou tuhnout předloktí.

Připomínejte si, že se máte uvolnit (klidně nahlas, pokud je to nutné), a když je třeba, zpomalte.

Udržet horní polovinu těla uvolněnou může být těžké, když přetlačujete velkou motorku. Dobrý trik, jak si odpočinout, je stisknout nádrž koleny.

A když už jste u toho, cvičte hluboké dýchání: zhluboka se nadechněte nosem, chvíli počkejte a vydechněte ústy.

Jízda vestoje vám může zpočátku připadat nepřirozená, ale cvičte dál a časem ji budete mít ve svalové paměti.

4. Nastavte si páčky

Tohle je další z tipů, které se zdají samozřejmé, ale stojí za to je zdůraznit. O důležitosti pohodlí jsme už mluvili, ale spíš v souvislosti s vaší, no, výbavou.

Pohodlí se týká i toho, jak se cítíte na motorce, a ovládací prvky na místě, kde je chcete mít, jsou toho součástí.

Většina cestovních endur, včetně GS, má nastavitelné páčky brzdy a spojky.

Pokud je vaše motorka nemá, nejspíš to vyřešíte příslušenstvím od jiných výrobců. Páčky si nastavte tak, abyste na ně prsty snadno dosáhli. Budete je používat často.

5. Mějte prsty na páčkách

Tohle je jasné samo o sobě. Když držíte jeden nebo dva prsty na pákách, zareagujete mnohem rychleji, když budete muset na něco reagovat.

Držet prsty na spojce je také oblíbená technika jezdců na dvoutaktech, kteří se bojí, že se jim motor zadře a v nejhorší chvíli zablokuje zadní kolo.

Náročné úseky obvykle jezdíte ve stoje, proto si páky nastavte tak, aby vám v této poloze byly pohodlné. Většinou to znamená sklopit páky dolů.

A ještě ke spojce: držet na ní jeden nebo dva prsty není důležité jen pro jezdce na dvoutaktech, ale pro všechny jezdce.

Jemná práce se spojkou vám dává větší kontrolu nad tím, jak motocykl výkon přidává – nebo ubírá.

Na silnici se to občas hodí, ale v technickém terénu je to obzvlášť důležité. Plyn můžete držet poměrně stabilně a spojkou určovat, kolik výkonu jde na zem.

A když potřebujete něco přejet po zadním, spojka se vám bude hodit i tam (více o tom níže).

6. Naučte se zatáčet

Tohle chce každý nový nebo nezkušený jezdec v terénu či na cestovním enduru vědět jako první.

Zvlášť pokud přicházíte ze silnice. Ať jezdíte na čemkoli, zatáčení s motocyklem je o využití trakce, kterou pneumatiky nabízejí.

Toho dosáhnete kombinací techniky a polohy těla.

Ve stoje můžete svou váhu lépe přenést tam, kde je potřeba. Když například jedete do kopce, předklonem zatížíte přední pneumatiku, která se kvůli gravitaci už tak odlehčuje.

Naopak při sjezdu se ze stejného důvodu zakloňte nad zadní pneumatiku.

Zatáčení v terénu funguje na stejných principech, ať jedete na malém enduru, nebo na motorce jako GS či KTM Adventure. Ať sedíte, nebo stojíte, na začátku zatáčky držte váhu vpředu, aby pneumatika udržela trakci.

Na konci zatáčky můžete plynem protočit zadní pneumatiku a zatáčku dokončit.

Zní to trochu pokročile? Tady je několik dalších tipů k zatáčení a poloze těla.

Především – začněte pomalu. Když se naučíte ovládat motocykl v pomalém tempu, získáte dovednosti, jak ho ovládat, i když tempo poroste. Držte přední část chodidel na stupačkách, abyste je mohli podle potřeby zatížit.

Pokud přicházíte ze silnice, tohle vám bude povědomé, ale teď přichází rozdíl. Jakmile zatáčku zahájíte, nakloňte motorku, ale sami zůstaňte spíše uprostřed, případně se zatížením na vnější stupačce (ať sedíte, nebo stojíte).

Nechte velké bloky vzorku terénních pneumatik pracovat a hledat trakci. Ramena držte rovnoběžně s řídítky, i když jste na plném rejdu nebo blízko něj.

Tuto polohu udržíte tak, že natočíte horní část těla nebo se celým tělem posunete ve směru řídítek (pokud máte dost místa). Možná budete muset trochu upravit polohu nohou, ale najděte si to, co je vám pohodlné.

Co se týče spodní části těla, držte váhu na vnější stupačce. Až se budete cítit jistě, můžete pro trénink vnitřní nohu ze stupačky úplně sundat. A až vám bude jisté i to, můžete natočit řídítka na plný rejd a trénovat dál.

Upozornění předem: motorku vám dříve nebo později spadne. To nevadí. Právě k tomu trénink je.

Pokud to s cestovním endurem myslíte vážně, nejspíš to nebude naposledy, co vy nebo vaše motorka skončíte na boku. A nezapomeňte trénovat zatáčení na obě strany, vsedě i ve stoje.

Všechno výše uvedené se týkalo hlavně pomalého zatáčení. Pro rychlejší jízdu platí podobná technika. Brzděte ve vzpřímené poloze (více o brzdění v dalším tipu), držte váhu vpředu a nakloňte motorku, přičemž řídítka směřují od vašeho těla. Nezapomeňte držet váhu na vnější stupačce.

Až si budete jistí, můžete začít trénovat se zadní brzdou a zadní pneumatiku do zatáčky nechat sklouznout.

Pak můžete plynem protočit zadní pneumatiku a dokončit zatáčku s menším poloměrem. Ale pozor: je to pokročilá technika.

7. Používejte brzdy

Navzdory rozšířeným radám určitě chcete ke zpomalení a zastavení cestovního endura (nebo vlastně jakékoli motorky) používat přední brzdu.

Fyziku vynecháme a řekneme to jednoduše: přední brzda motorku zpomaluje, zadní brzda ji řídí. Ano, i v terénu.

I tady platí, že klíčem je trénink a postupné rozšiřování vaší komfortní zóny. Trénujte brzdění v terénu a zkoušejte, jak rozdělit brzdnou sílu mezi přední a zadní brzdu (začít může být jednodušší na menším enduru, ale nakonec byste se měli dopracovat k tréninku na vašem velkém GS).

Po čase zjistíte, že když chcete rychle zastavit, většinu brzdné práce musí udělat přední pneumatika.

S tímto vědomím trénujte brzdění na hranici zablokování. Budete překvapeni, jak silně můžete brzdit přední brzdou, a tahle zkušenost se vám bude hodit, až ji budete opravdu potřebovat v reálném provozu.

8. Dívejte se tam, kam chcete jet

Tahle moudrá rada platí bez ohledu na to, na čem jezdíte. Dívejte se tam, kam chcete jet. Jednoduché. Vaše tělo – a s ním i vaše motorka – pojede tím směrem, kam se díváte.

Když se díváte do země nebo přímo pod sebe, všechno se na vás řítí obrovskou rychlostí, i když ve skutečnosti jedete pomalu.

Když zvednete pohled a díváte se směrem, kterým chcete jet, mozek může skenovat cestu před vámi, vyhodnotit okolí a naplánovat další krok. Samozřejmě záleží na rychlosti.

Když jedete rychle, díváte se daleko dopředu. Když projíždíte pomalý technický terén, váš pohled bude na nejbližším okolí.

Čemu se chcete vyhnout, je upřený pohled na jeden bod. Když se vaše oči na něco zafixují, je těžké se od toho odpoutat. A když motorka jede tam, kam se díváte, hádejte co? Pojedete přímo na věc, na kterou zíráte. Proto jsme použili slovo skenovat.

9. V písku odlehčete předek

Pro mnoho jezdců je jízda v písku jednou z nejvíce zastrašujících částí jízdy v terénu. Na velké motorce je to obzvlášť děsivé.

Naprosto souhlasíme.

Klíčem k jízdě v písku je ale přenést váhu dozadu, mít pokrčená kolena a nebát se plynu. Jde o to udržet přední pneumatiku odlehčenou, aby klouzala po písku a nezahrabávala se.

Totéž platí pro brody. Protože někdy nevidíte, co je ve vodě, udržujte předek lehký a dejte si co největší šanci překážky přejet. Pokud to jde, nechte někoho jet první a jeďte v jeho stopě (za předpokladu, že projede bezpečně!)

10. Wheelie!

To nejlepší jsme si nechali na konec: wheelie. Wheelie není jen zábava a samo o sobě dobře vypadá – zvednout předek do vzduchu je v terénu nesmírně užitečné!

Wheelie má dvě podoby: na plyn a na spojku. To první vznikne prostě tím, že agresivně otočíte plynem. To druhé vyžaduje trochu citu a prokluzování spojky, abyste předek zvedli.

Když si tuhle dovednost osvojíte, pomůže vám přes klády, pařezy, kameny a podobně. A nemyslete si, že potřebujete wheelie jako z filmu Biker Boyz, kdy pneumatika míří k nebi; i trocha vzduchu pod pneumatikou vám při překonávání překážek hodně pomůže.

Chápeme. Právě jsme na vás vychrlili spoustu informací a je toho hodně najednou. Nebojte se. Trénujte tyto dovednosti pro cestovní enduro po malých kouscích a časem budete mít všechny tyto tipy ve svalové paměti.

Ze začátku se to může zdát těžké a nejspíš vám motorka párkrát spadne, ale to nevadí.

Vytrvejte a půjde vám to. Vaše jízda – a také vaše sebedůvěra – pak vystřelí nahoru.